You don´t know anything ´bout me...

Takže. Už je to dost dlouho a už to začíná být trapný... :) Tak se tu zkusim pro těch pár jedinců znovu rozepsat:)
Za toho 3/4 roku se stalo tolik věcí... dokonce i v mým obyčejným životě:)

• dostala jsem se na VŠ (momentálně dost aktuální věc, pozítří nastupuju:) ...obor Angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad:)
• 2 naši pejsci odešli do nebe :´(( (zato jsme jednoho ušetřili života v útulku:)
• jazykovku jsem zvládla levou zadní, o certifikát (FCE) jsem se pokusila, a kdo by to byl řek, mám to za A :))
• po dvou a půl letech jsem single
• celej život nic a teď jsem během pár měsíců viděla The Rasmus dvakrát... možná to bude znít jako klišé, ale únorovej koncert byl pro mě jeden z nejlepších zážitků v životě... prostě TR <3
• objevila jsem Lush a začala shromažďovat svůj Lush majetek:)
• skončila jsem s prací ve Videoprivatu, resp. byla jsem nucena, se školou by to nešlo dohromady... za tu brigádu jsem hodně vděčná a chybí mi... byla to náplň času, poznala jsem nový lidi, začla být snad závislá na filmech:) a dostala za to peníze....
• začala jsem poslouchat interprety, který jsem dřív neznala a některý jsem si fakt zamilovala...
• poté, co jsem několikrát skoukla Twilight, jsem si přečetla i knížku, pak horlivě sháněla New Moon, kterej si teď co nejvíc šetřím a hodně mě to baví... vím proč... a není to Edwardem:) ... někdy vám pomůže, že máte kam utýct...
• obarvila jsem si vlasy a oslavila dvacetiny ...
• nejela jsem do Londýna
• dokázala jsem pár věcí, co bych asi u sebe nečekala
  

To nejdůležitější tady je... Pro dnešek končím a budu se snažit zas brzo napsat:)
L.

Make my wish come true...

Takže jak ste si asi všimli, dlouho tady nic nepřibylo a ani nevim, esli eště přibyde....Jo, je to smutné, ale život je teď jakejsi complicated a neni moc času:( Ale kdo ví,třeba to toť zas rozjedu:)

Každopáďo vám přeju KRÁSNÉ VÁNOCE a vubec šecko nejlepčí do NOVÝHO ROKU, snad bude lepčí, než ten současnej.. Zkuste se vykašlat na šecko špatný a vidět to lepčí..:)

Lenisek :x

Tell me where do we draw the line....

Zas sem sto let nenapsala a vzhledem k tomu, že sem právě dojedla oběd a tudíž se stejně nemužu hejbat, tak to musim změnit:)

Co je u mě novýho...
Škola pokračuje stále stejně dobře, ani se mi nechce věřit, že už to budou 2 měsíce... S některýma lidma sem se trochu víc sblížila, vyhovuje mi dojíždění i výuka (i když pro mě je to stále opakování), ..prostě je to fajn:)
V osobním životě sem měla nějáky ups and downs, ale myslím, že už je zas šecko jak má být.
Snad nejdůležitější věcí posledních dnů je to, že jsem si sehnala brigádu a od pondělí nastupuju ve Videoprivatu. Už sem se setkala s tím, že někdo neví co to je, takže dyžtak mrk sem. Sem trochu nervózní, ale aj se docela těšim...Uvidime:) Jedinym problémem je, že budu chodit dom až po deváté a to už je tma jak v pytlu, a já zrovna netoužim po tom, aby mě někdo zatáh do keříčku, takže buď se budu převlíkat za starýho smradlavýho chlapa nebo si koupim aspoň pepřák....jistota je jistota;)
*kouká na Gilmore Girls*
Konečně sem se rozhodla udělat si radost, takže mi snad zitra přijde cd Black Roses <3 A co nejdřív si seženu i další alba TR, neb tahle skupina pro mě znamená opravdu hodně.
Teď mi volala em z práce, že mám přijít pro 15 kg ořechů...No jako co k tomu dodat.
V sobotu máme slučák s lidma ze základky, tak sem celá zvědavá, jak to proběhne..
Music: v poslední době sem poslouchala dosti Breaking Benjamin a Three Days Grace, z upe jinýho soudku Toma Kluse, dokola valim 3 cd Poets Of The Fall... Hudební krizí momentálně netrpim:)
Jinač sem se vybavila novym zimnim kabátem a botama....budu asi vypadat trochu jak inspektor Clouseau:)
No nic, budu končit, čeká mě žehlení a musim pro ty ořechy *odevzdaný povzdech*

When you´re sad and no one knows it I will send you black roses...

Jak asi víte, pokud čtete tyhle výplody mé mysli, na VŠ jsem se nedostala a tak už třetí tejden chodim na jazykovku a zatim to vypadá, že jsem se dobře rozhodla. Každej den 4 hodiny, anglickej lektor, docela fajn lidi, ok dojíždění a hlavně se věnuju tomu, co mě baví:)

První den proběhl lehce nervózně. Když jsem tam přišla, všichni se chovali stylem "vyber si ornament na koberci a zírej na něj", bylo ticho jak v hrobě, až mě to vtipný přišlo:) Seděla tam nějáká žena, co vypadala o něco starší jak zbytek, tak jsem si řikala, esli to neni jako učitelka, ale z omylu mě vyvedl jakejsi mladej kluk, co se přivalil s "Hi!" a začal něco anglicky povidat. Snad po třetí větě řek, že si zahrajem hru, aby si zapamatoval naše ména a och jaky štěsti, byla sem zrovna prvni:) Princip té hry vám vysvětlovat nebudu, snad postačí, že to nepochopila snad polovina lidí tam a to ani po delší době, kdy už mohli odpozorovat o co tam de. Pak následovaly další hry, přičemž jsem se přesunem dostala k Monice, se kterou sem začla navazovat kamarádský vztah (kterej se ale bohužel dál asi vyvíjet nebude, viz.dále). Časem (čti: po několika dnech) jsem se začla těšit na vtipnýho lektora Dominica, ze kterýho dostávám (nejen já) často záchvat smíchu, neb některý jeho popisovací techniky a vůbec jsou fakt vtipný. Monika bohužel po necelých dvou týdnech odešla, neb se dostala na VOŠ (věřili byste, že vás může rozbrečet odchod člověk keryho znáte pár dnů? já taky ne... ale bohužel teď už asi jo, a to nejsem žádny jakypak copak:) No a tak sem osiřela, ale ne na dlouho, neb semnou asi nadále bude sdílet lavici John, poslouchající metal:) Hned mě napadlo, že to je jakási náhrada za mého milovaného učitele-metalistu z gymplu (který nás bohužel učil jen rok:( , ale to asi ne, neb on byl velmi spořádaný a intelektuální a John razí asi heslo "co na srdci, to na jazyku", tak si budu muset zvyknout na trocha sprostější mluvu a vůbec. Neřikám, že já jsem "svatá", ale jistý rozdíl v jemnosti mezi náma fakt je:) Btw. hned druhej den mě tam sjela jakási holka (teď už vim, že je to Jitka), kvůli nedorozumění a od té doby na mě něják často a nepříliš přátelsky zírá... No z toho eště něco bude:) Jináč jak už jsem řekla, věnuju se tomu, co mě baví a nemám si na co stěžovat:)

Strašně mooooooc se těšim na Black Roses :))) A ten samej den vychází i nový album Jamese Morrisona... To bude den s velkym D:)

V poslední době jsem si díky DF velmi oblíbila tenhle song:

A vůbec tendle člověk je pro mě hudební inspirace, když už nevim, co poslouchat:) Dík ti za to:)

Musim přiznat a já to nerada přiznávám, že na mě něco leze:/ Dneska jsem dokonce zachytila ten první okamžik, jak na vás de rýma. Opravdu zajímavé:) Doufám, že to bude enem rýma a zas budu okáčko.

Vidim, že nikdo nepřišel s další knížkou na překlad. Mě napadá jen ta o Libertines Bound Together... sic má stránek jak cyp, ale zimní večery budou dlouhé:)

Budu končit, mějte se dobře, všeci mí věrní čtenáři:)
L.

It´s hard to believe that it came to this...

Brej večír:)
Píšu jen tak ve zkratce, neb je pozdě a už chci jít spat. Tak jsem dopřeložila druhou část těch Brianovic hlášek a tímto je Bruised & Broken over:) Chci to pak ještě celý projít a vylepšit, aby to něják vypadalo, když už jsem se s tím piplala:) Tak jestli máte někdo nějákej nápad, co by se mohlo dalšího zajímavého překládat, šup sem s tim:) Jináč se snad taky odhodlám napsat nějákej ten řádek o sobě, o nové škole a tak vůbec... Já vím, že už všeci hoříte touhou:)
Tak se mějte a hoďte koment k B&B.
L.

ps: omlouvám se za lehkou nesrozumitelnost některých Brinových výroků, ale někdy jsem fakt nevěděla, jak to jinak napsat...